"Strach zabíja vzťahy ai telo. Čo vieme- nevieme o strachu. Ako sa z neho liečiť?" Hosť Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut, www.advaita.sk ; moderuje: Ing. Marián Fillo, 

26.02.2017

Prvý zážitkový seminár etikoterapie v Thajsku v januári 2017 v kruhu otváral príbehy, v ktorých sa zrkadlili osobné témy reálneho života. Niekto sa opýtal, niekto odpovedal, mnohým „docvakávali" odpovede cez vlastné skúsenosti.

„Možno niekto na vašu otázku čakal už veľa rokov, možno veľa životov svojich predkov, a tak je dôležité, aby sme sa v kruhu pýtali, aby sme zdieľali svoje príbehy, pocity,“ zareagoval etikoterapeut Vladimír Červenák. Ak totiž niekto v kruhu položí otázku či otvorí osobný príbeh, niekto iný v tom istom kruhu v tej istej chvíli dostal odpoveď alebo ho kruh svojou atmosférou podporil v tom, aby sa pozrel za svoje zatvorené dvere, aby ich pootvoril, otvoril.  „Touto metódou v škole etikoterapie Advaita so žiakmi pracujem," povedal.

*******

Každý strom je stromom Bodhi (osvietenia), keď Budha (prebudený) sediac pod ním je pripravený.

S úctou  Vladimír Červenák

Nastal čas, keď to, čo naozaj sme, začína prevládať nad tým, čo si myslíme, že sme. Naša myseľ nikdy úplne nepochopí tento proces, pretože je mimo rámca jej definícii. Preto sa ani nesnažme príliš pochopiť, čo sa s nami deje. Skúsme to skôr vycítiť ako jemný vánok, ktorý nás hladí po tvári, keď sa dívame na nekonečný oceán života.

Sme v procese, keď každý človek na tejto planéte začína zažívať, že je tu niečo viac než to, čo vidíme. Začíname si uvedomovať, že nie sme ani telo, ani myseľ, ani emócie. Všetko, čo nás definovalo, už nestačí. Uvedomujeme si, že chceme byť v jednote – že je lepšie veci spájať ako rozdeľovať (Advaita - nedvojnosť, jednota).

Prichádzame na to, že v nás samých je niekto, kto pozoruje naše myšlienky. „Kto to je?" pýta sa myseľ. Odpoveď neexistuje, pretože v momente, keď dáme akúkoľvek odpoveď, bude to znova iba definícia našej mysle. Otázka „Kto som?“ je iba pomôcka v procese vlastného uvedomovania sa a zostáva nezodpovedaná. Keď sa oslobodíme od myšlienkových pochodov a dáme priestor našej pozornosti – teda tomu, čo v skutočnosti sme – a necháme veci, myšlienky a emócie plynúť bez vyhodnocovania, možno prvýkrát pocítime, čo v skutočnosti sme. Nemusí to byť nadlho. Môže to byť spočiatku iba malý záblesk v zhone našich povinností.

Základem nemocí jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované. Akutní silné negativní emoce způsobují akutní zdravotní potíže emoční stres. Je několik základních skupin emocí, které ovlivňují biologii těla. První skupinou jsou emoce zlosti. Jí je podobný hněv, zuřivost, popuzenost, rozhořčení, nenávist.
Další skupině negativních emocí dominuje smutek, a patří tam žal, zármutek, sklíčenost, melancholie, sebeobviňování, pocit osamělosti, zoufalost. 
Takové pocity vědomé či neuvědomované blokují tělesnou energii. Smutek je spojený s depresí, s nízkým tlakem, malou energií a sníženou imunitou. Do skupiny strachu patří úzkost, nervozita, obavy, zděšení, podezíravost, pochybnost, fobie, panika.Emocionálním konfliktem rozumíme chronické emocionální, nevyřešené a nezpracované, vnitřní trauma - neustálé vnitřní napětí vyvolané vnitřním konfliktem, které odebírá mnoho životní energie. "Sžírá" nejdříve naši mysl a potom i naše tělo 
To je velmi zjednodušený výčet toho, jak působí dlouhodobé negativní emocionální vyladění na naše zdraví a jaké nemoci nám způsobuje. 

Úvahy o nemoci 
Úvod přednášky Dr. Med. Antona Wille „Gedanken über Gesundheit und Krankheit“ (Úvahy o zdraví a nemoci) 
Zkusme se podívat na příznaky nemocí jako na posly, kteří nás na něco upozorňují. Nemoc jako existenciální stav člověka poukazuje ke zdraví. Nemoc mi umožňuje uvědomit si skutečnost, že se mi něčeho nedostává, skutečnost, že neprožívám to, čím jsem ve své podstatě. A tak právě nemoc mě může do hloubky upamatovat na mé bytí a uvědomit si sebe sama. Čím méně sám sebe vnímám, tím více se zaplétám a uchyluji do světa hmoty. Z nejhlubšího trojjediného spojení těla, duše a ducha se dostávám do svázanosti s hmotným světem, s pouhou tělesností.